Rafael Institut
Česká republika
Rafael Institut (RI) je společenství psychoterapeutů a pracovníků pomáhajících profesí, které spojuje profesní zájem o léčbu a prevenci psychických traumat, včetně jejich transgeneračního přenosu. Někteří z nich mají osobní nebo rodinnou zkušenost s řešením traumatu a jsou obeznámeni s procesy mezigeneračního přenosu traumatu, např. s holocaustem za druhé světové války, jiní se touto problematikou zabývají dlouhodobě. Členové Rafael Institutu se zabývají metodami, jejichž cílem je odpojit sekvence traumatických myšlenek a najít méně škodlivé prostory v psychice jednotlivce nebo postižené skupiny, pokud se zážitek nepodaří transformovat v přínosný. Rafael Institut nabízí tyto hlavní programy:
1. Sebezkušenostní výcvik, vzdělávání a supervize profesionálů, zejména těch, kteří pracují nebo chtějí pracovat s lidskými skupinami a psychickými traumaty (především s oběťmi skupinového násilí). Pro tyto odborníky vytváříme akreditované vzdělávací kurzy obohacené o téma psychologického traumatu nebo vzdělávací kurzy vytvořené na míru potřebám organizací či jednotlivců.
2. Dialog s veřejností o výsledcích výzkumu psychologického traumatu a o některých občanských tématech. Na základě našich zkušeností jsme se rozhodli zprostředkovat naše znalosti a dovednosti v oblasti psychologie traumatu co nejširšímu okruhu odborníků i široké veřejnosti prostřednictvím různých aktivit: pořádáním pravidelných přednášek s diskusemi, vydáváním odborných textů a dalších akcí, také pořádáním místních či mezinárodních mezioborových konferencí (Domov a trauma: 2014, Civilisté ve válce: 2016, Velké skupiny a jejich osudy:2018, Pravdivost a její potlačování: 2020 - pořádaná ve spolupráci se spolkem IRENE, je výrazem tohoto zájmu a umožňuje dialog nejen s odborníky, ale i s širokou veřejností).
3. Psychoterapie traumatu holocaustu a jeho transgeneračního přenosu, individuální i skupinová v Centru Rafael. Za našimi aktivitami zastřešenými Rafael Institutem stojí dlouhodobá tradice, která je spjata s politickým vývojem v naší zemi v posledních třiceti letech. Specifikem Rafael Institutu je propojení s aktivitami Charty 77 a celospolečenský zájem.
Více o Rafael Institutu: www.rafaelinstitut.cz
Michaela Hapalová, klinická psycholožka a psychoterapeutka pro děti, rodiny a dospělé v soukromé praxi v Praze. Jungovská analytička (individuální členka IAAP) a biosyntetická psychoterapeutka. Výcviková terapeutka a supervizorka. Poskytuje terapii přeživším Židům a jejich potomkům. Spoluautorka publikací o transgeneračním přenosu (nejen) holocaustu. Aktuálně je prezidentkou Rafael Institutu.
Marek Preiss, klinický psycholog, výzkumný pracovník a psychoterapeut Národního ústavu duševního zdraví a docent na univerzitě v New Yorku v Praze. Publikuje a přednáší o traumatu, posttraumatické stresové poruše a transgeneračním přenosu. Poskytuje terapii přeživším Židům a jejich potomkům. Je viceprezidentem Rafael Institutu. Spolueditor dvou knih o transgeneračním přenosu traumatu (nejen) holocaustu.
Ústav etnologie a sociální antropologie SAV
Slovensko
Ústav etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd (ÚESA SAV) se dlouhodobě zaměřuje na problémově orientovaný výzkum reagující na aktuální regionální i globální společenská témata a problémy. Mezinárodní spolupráce zahrnuje projekty zaměřené na socioekonomickou transformaci a strukturální společenské změny: aktuální výzvy a problémy rodin v různých fázích životního cyklu jejich členů, stárnutí populace, transgenerační komunikaci a traumata, paměť holocaustu, inkluzi menšin, konspirační teorie a náboženství na Slovensku v pozdním novověku.
IESA SAV se rovněž podílí na mnoha multilaterálních a bilaterálních výzkumných a vzdělávacích projektech. Jedním z posledních byl projekt Zločiny proti civilnímu obyvatelstvu za 2. světové války: (2011-2016), na němž se za Ústav podílela Dr. Monika Vrzgulová a jehož koordinátorem bylo Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu.
IESA SAS rozvíjí aktivní spolupráci s externími institucemi a organizacemi veřejné správy a třetího sektoru. Podílí se na aplikovaných projektech zaměřených na výzkum paměti nedemokratické minulosti a holocaustu v současné společnosti, rozvoj občanské společnosti a integraci vyloučených sociálních skupin. Mezi poslední projekty patří spolupráce s Nadací Milana Šimečky a Dokumentačním střediskem holocaustu (např. projekt pro učitele o rasové nenávisti, politice paměti a holocaustu).
Více o Institutu: https://uesa.sav.sk/?q=en
Peter Salner je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd. Přednášel na univerzitách v Bratislavě (1996-2015), Praze (1999-2016) a Curychu (1991-1992). Podílel se na národních i mezinárodních projektech, např. orální historie: Osudy přeživších holocaustu a Centropa. Publikoval 19 knih a více než 100 odborných studií zaměřených na společenský život obyvatel Bratislavy a na vývoj židovské komunity na Slovensku ve 20. a 21. století. V letech 1996-2013 byl předsedou Židovské náboženské obce v Bratislavě.
Monika Vrzgulová, vedoucí vědecká pracovnice Ústavu etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd, významná odbornice na holocaust na Slovensku, otázky paměti a identity. Již více než dvě desetiletí provádí domácí i mezinárodní výzkumy metodou orální historie (válečný Slovenský štát a holocaust (1939-1945), poválečné období a židovská komunita, transgenerační komunikace a rodinná paměť). V letech 2005-2017 byla ředitelkou Dokumentačního střediska holocaustu v Bratislavě. Výsledky svých výzkumů publikovala v sedmi monografiích a desítkách studií.
Maďarská hospicová paliativní asociace
Maďarsko
Maďarská hospicová paliativní asociace (HHPA) jako národní sdružení byla založena 19 hospici v roce 1995. V roce 2016 má HHPA 46 členských sdružení.
Maďarská hospicově-paliativní asociace převzala od roku 1995 významnou úlohu při koordinaci a organizaci maďarského hospicového hnutí: zejména při vytváření jeho právního zázemí, při formování národního vzdělávacího systému, při vydávání učebnic a standardů a při udržování kontaktu s osobami s rozhodovací pravomocí.
Díky činnosti HHPA je hospicová péče financována z Národního fondu zdravotního pojištění, hospicové směry jsou zahrnuty do Národního programu boje proti rakovině (2005) a Maďarská hospicově-paliativní asociace se stala členem Národní zdravotnické rady (2006).
Další informace: https://hospice.hu/en/association
Od roku 2001 funguje v nemocnici MAZSIHISZ (Federace maďarských židovských obcí) hospicový tým, který doplňuje programy domácí péče a sociálních služeb Federace.
Více informací: https://www.szeretetkorhaz.hu/Hospice-p-hu.html
Tihamér Bakó je výcvikovým a supervizním analytikem Maďarské
psychoanalytické společnosti (IPA) a výcvikovým a supervizním psychodramatikem
Maďarské psychodramatické společnosti. Pracuje v soukromé praxi v Budapešti a
je autorem několika odborných knih z oblasti traumatu, krizí, sebevražd a
supervize.
Katalin Zana je lékařka, psychoterapeutka a kandidátka psychoanalýzy
Maďarské psychoanalytické společnosti (IPSO). Je autorkou několika publikací z
oblasti transgeneračního traumatu, narativity a kreativity a pracuje v soukromé
praxi v Budapešti.
Tihamér Bakó a Katalin Zana pracují v soukromé praxi v Budapešti, kde se věnují psychoanalýze a psychoanalyticky orientované terapii, zejména pak terapiím s lidmi, kteří přežili holocaust a jejich potomky, a také s potomky, kteří přežili jiná kolektivní traumata, například komunistický režim. Oba jsou autory knih Transgenerační trauma a terapie, Transgenerační atmosféra a psychoanalýza, COVID a masové trauma, obě vyšly v nakladatelství Routledge (v roce 2020 a 2023), a mají několik dalších publikací na téma traumatu, kolektivního (masového) traumatu a transgeneračního traumatu. Ve své klinické práci i ve výzkumu se zaměřují především na krátkodobé a dlouhodobé psychologické důsledky kolektivních traumat, zejména na vliv masového traumatu na jedince.
Univerzita Marie Grzegorzewské
Polsko
APS (Univerzita Marie Grzegorzewské): Univerzita Marie Grzegorzewské byla během svého stoletého působení místem hledání pravdy, předávání vědomostí a pěstování kultury. Všichni studenti naší univerzity, kteří se připravují na povolání známá jako povolání sociální důvěry, jsou vzděláváni v duchu tolerance, inkluze, ale zároveň odporu vůči všem formám diskriminace. Záměrem Univerzity Marie Grzegorzewské je vychovávat osvícené a tvůrčí odborníky, kteří dbají jak na rozvoj své vlastní osobnosti, vědeckého a odborného zaujetí a praktických dovedností, tak i na péči o všestranný rozvoj lidí a prostředí, pro které budou pracovat.
Polsko na gauči: Projekt Polsko na gauči je iniciativou skupinových analytiků z Institutu skupinové analýzy Rasztów se sídlem ve Varšavě, jejímž cílem je vybudovat bezpečný prostor pro rozhovor - základ společenského života. Zaměřuje se především na pořádání reflektivních občanských workshopů, které se konají od roku 2014 v různých městech v Polsku a také v zahraničí (např. v Německu). Chtěli jsme poskytnout prostředí, které by podnítilo diskusi mezi lidmi s různými názory např. na společenské nebo politické otázky. Polsko na gauči bylo velmi inspirováno aktivitami skupin analytiků, kteří žijí ve společnostech, kde byly sociální konflikty velmi živé: Izrael a Srbsko. Tento model pomáhá pracovat s konfliktními situacemi v narušených nebo traumatizovaných komunitách a analyzovat dopady transgeneračního přenosu. Kombinuje práci s malými, ale i velkými skupinami.
Další informace: www.aps.edu.pl
Łukasz Biedka je psycholog, spisovatel a badatel v oblasti historie a židovské genealogie. Je členem týmu psychoterapeutů, kteří pracují s lidmi postiženými holocaustem, přeživšími a druhou generací v Polsku. Je odborníkem na Židy z Przemyšlu – shromažďuje databáze, vzpomínky, svědectví, dokumenty a fotografie a spojuje se s lidmi online, aby pomohl dát dohromady společnou historii. Má soukromou praxi.
Katarzyna Prot-Klinger, psychiatrička, psychoterapeutka, skupinová analytička, profesorka na Univerzitě Marie Grzegorzewské (APS). Zabývá se problematikou individuálních a skupinových reakcí na traumatickou událost. Autorka mnoha článků a monografií s názvem "Život po šoa" ("Życie po Zagładzie").
Katarzyna Prot-Klinger, Łukasz Biedka a Krzysztof Szwajca jsou specialisté na léčbu osob a rodin, které byly vystaveny traumatu z holocaustu. Mají zkušenosti z klinické praxe i výzkumu. V minulosti publikovali například na téma Sociální paměť holocaustu v Polsku nebo na téma jako Síla přeživších holocaust. Od 90. let 20. století jsou v Polsku průkopníky práce s přeživšími holocaustu a jejich rodinami.